Aktuality
Nový znalecký zákon – co se povedlo a co méně?
Novým zákonem o znalcích se zrušuje zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, který byl čtyřikrát novelizován, jeho prováděcí vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (taktéž čtyřikrát novelizovaná), a vyhláška č. 123/2015 Sb., která stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti.
Podle důvodové zprávy k novému znaleckému zákonu byla právní úprava znalectví v posledních letech své existence velice kritizována za mnohé nedokonalosti, nesystémová řešení, zastaralost a jiné nedostatky, kterými trpí. Především se jednalo o problematiku zápisu do seznamu, resp. vzniku znaleckého oprávnění, odměňování, nedostatečných sankčních mechanismů či absence kontroly kvality a věcného přezkoumávání znaleckých posudků. Velice kritizována byla i samotná profese jako taková, neboť pohled veřejnosti je významně ovlivňován negativními mediálními kauzami. Důvěra laické i odborné veřejnosti ve znaleckou činnost tím byla silně otřesena. S tímto konstatováním lze souhlasit.
Nový znalecký zákon provázela strastiplná cesta, v Parlamentu ČR bylo v posledních více než dvaceti letech několik návrhů, které byly posléze zamítnuty. Na jedné straně bylo zřejmé, že změna musí přijít (na Slovensku byl nový znalecký zákon přijat již v roce 2004), a na druhé straně se hledaly důvody, proč to není možné. Odpověď byla namístě: stav, kdy zejména na zápis do seznamu znalců nebyl zákonný nárok a kdy se uměle vytvářel „numerus clausus“pro znalce, vyhovoval mnohým, nejenom znalcům. Nebylo nutné se dále vzdělávat, „konkurence“ byla redukována, znalecká obec značně zestárla. (Od mnohých starších kolegů z oboru mám navíc informaci, že zkoušky vyžadované novým zákonem absolvovat již nebudou a se znaleckou činností skončí.) Dá se tedy očekávat, že nastane velký úbytek znalců. Ke snižování jejich počtu docházelo přirozeným vývojem však i v minulosti – dnešní celkový stav znalců je cca 8,3 tisíce (z toho je 5,5 tisíce znalců pro oceňování) plus 315 znaleckých ústavů; ještě v roce 2006 u nás působilo 11 tisíc znalců a 416 znaleckých ústavů.
Znalecký zákon přes svou mnohaletou přípravu nebyl zpracován promyšleně, s odbornou erudicí, protože obsahuje mnoho závažných legislativně technických chyb.
Více se dočtete zde na stránkách AVOKATNIDENIK.CZ (cit. 4.11.2020)
Pozitivum
Zákonný nárok na jmenování znalcem po splnění předem stanovených podmínek naproti dosavadnímu správnímu uvážení se jeví jako největší pozitivum nového zákona. Nový zákon vychází vstříc současným znalcům a požaduje pouze úspěšné absolvování obecné části vstupní zkoušky, kterou se ověřují zejména znalosti právních předpisů upravujících výkon znalecké činnosti a řízení, v nichž se znalecká činnost vykonává, a náležitosti znaleckého posudku, protože považuje zvláštní část vstupní zkoušky spočívající v ověření zejména schopnosti vypracovat znalecký posudek a znalostí z oboru a odvětví s přihlédnutím ke specializaci, pokud byla zvolena, za splněnou. Zde dle mého mínění poněkud chybí odpuštění i obecné části vstupní zkoušky pro absolventy magisterského studia v oboru právo, ale to lze vzhledem k nutnému nastudování nové úpravy tolerovat. Pro nové znalce by však dle mého názoru podmínka absolutoria obecné části vstupní zkoušky v případě jejich právního vzdělání být nemusela.
Závěrem
Jak celkově zhodnotit novou zákonnou úpravu znalectví? Pokud vezmeme v úvahu původně navrhovaná různá znění osnov nového zákona, tak určitě pozitivně, protože z nového zákona vypadla některá až bizarně znějící ustanovení. Nicméně je třeba vzít v potaz skutečnost, že žádný zákon nemůže být dokonalý a tento ani zdaleka není, a při troše shovívavosti připustit, že jsme jako znalci mohli dopadnout hůře. Mnohé naznačí již nová prováděcí vyhláška, k jejímuž vydání ve dvanácti oblastech zmocňuje nový zákon Ministerstvo spravedlnosti. Z uvedeného krátkého pojednání je však zřejmé, že již nyní je nutné z důvodu předejití chaosu provést krátkou technickou novelu nového znaleckého zákona, spočívající alespoň ve sjednocení pětiletého přechodného období, v úpravě možnosti současného výkonu znalecké činnosti ve více oborech, odpovědnosti zadavatele za jím dodané podklady, určení znalečného podle druhu znaleckého posudku a sjednocení oblasti správního trestání s tlumočníky.